Slovo plug-in (neboli zásuvný modul) se používá v mnohých oborech. V automobilismu se výraz „plug-in“ využívá v případě hybridu, či elektromobilu, kterému je možné dobíjet akumulátory díky klasické síťové zástrčce. Díky tomuto systému se výrazné zvýší dojezd vozidel pracujících s vysokokapacitními akumulátory (elektromobily/hybrid).
Budou totiž jako automobily s klasickým spalovacím motorem průběžně doplňovat energii na speciálních nabíjecích stanicích. Nebo majitelé těchto vozidel budou moci nechat svého motorového miláčka nabít přes noc v domácí dokovací stanici.
Z počátku byl problém v tom, že každá automobilka, co měla ve svém portfoliu vozů plug-in automobil, si zvolila vlastní tvar zásuvky/zástrčky. Takže případná univerzální nabíjecí stanice (která by nahradila funkci klasické čerpací stanice fosilních paliv) by musela mít několikero nabíjecích výstupů.
To by bylo značně neekonomické a způsobovalo by to jen obtíže. Také by to rozhodně odpuzovalo lidi od koupě elektromobilu. Důležité je lidem ukázat, jak je jednoduché obsluhovat elektromobily, které jsou pro obyčejné lidi velkou neznámou.
Proto se vrchní světové automobilky (BMW, Ford, General Motors, Fiat, Mitsubishi, Toyota a Volkswagen) dohodly na standardizované plug-in zásuvce, která by byla stejná pro všechny elektromobily / hybridy.
Jestli se však nedokážou zavést chytré rozvodné sítě elektrické energie (označované jako smartgrids), s dostatečným počtem výstupů, tedy dobíjecích stanicí, těžko se dostanou plug-in vozy do masové obliby. Je nutné zabezpečit rozvoj těchto sítí, které by dokázaly unést zátěž nabíjecích se plug-in automobilů.